Stavba: ná- -(í), kde () reprezentuje soubor koncovek vzoru stavení.

Cirkumfixem se tvoří okrajově substantiva I. od substantiv. Označují názvy (1a) míst, a to jednak z předložkových pádů jmen užitých v odpovědi na otázku kde? (v úzu běžná a frekventovaná náměstí, nádraží i okazionálně tvořená námoří), jednak (1b) názvy míst s působením nějakého povětrnostního vlivu (náledí, návětří), jednak názvy (1c) podle polohy (náručí, archaický termín nákončí). Synchronně většinou neprůhledné jsou názvy (2) souborů prostředků (nádobí, náčiní, nářadí). Význam (3) uplatnění motivujícího substantiva má násilí. Povahu (4) termínu má substantivum nářečí (přejímka z doby národního obrození) a právnický termín návětí ‚pre­misa‘.

II. Od slovesa je utvořeno substantivum s významem (5) prostředku (návěstí, návěští).

Řetězec ná- -í mají i substantiva, která nejsou tvořena příslušným cirkumfixem. Jsou to a) dějová jména od sloves s prefixem / počátečním řetězcem ná- např. následování, nálepkování, násobení, nádeničení, b) deriváty jmen na -ství/-ctví s počátečním řetězcem / prefixem ná- např. nábytkářství, národohospodářství, následovnictví, a c) kompozitum názvosloví a nesprávně označkované substantivum nákupčí. Celkem je jich 25.